Tomu se mi nechce věřit!

od | Kvě 6, 2021 | Life Coaching | 0 komentářů

FB říká, že je to právě  pět let, co byl uveřejněn příspěvek o našem připravovaném kulturním počinu.  FB to ví nejlíp, ale už neví to, co vím dnes já…

S italštinou jsem začala pravidelně randit na hodinku a půl týdně, cca rok před plánovanou premiérou. Uměla jsem v té době říct sotva pár základních frází. Přesto jsem našla tu odvahu hrát služebnou v divadelním kousku od Goldoniho, hraném v poupravené benátské italštině, plné archaismů a slangových výrazů.

Pamatuji si tu nervozitu i napětí před zvednutím opony, ale také tu lavinu radosti, která mě zaplavila po odehraném představení. Nikdy nezapomenu na první čtení libreta, pilování správné výslovnosti a taky asi milion slovíček, která jsem si musela přeložit, abych alespoň trošku chápala, co říkám.

Smekám před námi všemi, kteří jsme se toho účastnili. Všichni jsme to dělali nad rámec svých běžných povinností v práci, doma, ve škole.

A to vše, kvůli jednomu jedinému představení, které bylo premiérou i derniérou zároveň.

Osobně jsem to vnímala jako experiment, jak se jazyk učit skrze zážitek a prožitek. Dodnes tuto formu učení se  preferuji a cíleně ji vyhledávám.

A PROČ TO VŠECHNO PÍŠU?

Protože vám chci ukázat, že ohlédnout se o pár let zpět a podívat se na své mladší já, je fajn a může nám to něco dát i dnes.

Dnes mi to přináší pocit hrdosti, že jsem do toho tenkrát šla, i přes všechny ty pochybnosti a strachy, které jsem měla. Jsem hrdá na to, že jsem je překonala.

Dává mi to také pocit uspokojení a radosti z toho, kam jsem se se svou italštinou od té doby posunula.

Dalo mi to skvělé přátele, které mám dodnes.

Díky tomuto ohlédnutí také vidím, že cesta za cílem, který si dáme, může být těžká a zábavná zároveň.

Vidím, že překonat ten strach a nejistotu, mělo smysl.  

Před deseti lety by mě ani ve snu nenapadlo, že cokoliv z tohoto budu někdy dělat. A to, že mojí další metou na poli italštiny budou státní jazykové zkoušky, už vůbec ne.

KDYŽ NAJDEME ODVAHU A VYSTOUPÍME ZE SVÝCH BUBLIN KOMFORTU, TAK NEUVĚŘITELNĚ ROSTEME!
Pokud dnes stojíte před něčím, co vám přijde těžké  a nechce se vám do toho, nenechte se tím zviklat. Vydržte, stojí to za to. Ohlédněte se o pár let zpět. Najdete tam motivaci a sílu, která vás popostrčí.
VYZKOUŠEJTE TYTO TŘI JEDNODUCHÉ KROKY, ZÍSKÁTE ODSTUP, NADHLED, DODÁTE SI CHUŤ POHNOUT SE Z MÍSTA A VYSTOUPIT ZE SVÉ BUBLINY KOMFORTU.

1. Vzpomeňte si na poslední těžkou věc, kterou jste úspěšně zvládli a dotáhli do konce. Vzpomeňte si na to velké úsilí a práci, kterou si to od vás vyžádalo. Oceňte to a pochvalte se za to. 

2. Vzpomeňte si  také na všechny strachy a pochybnosti, které jste s tím měli spojené a přesto jste to zvládli. A kde jsou dnes? 

3. Vzpomeňte si na to, jak jste se cítili a prožijte znovu všechny ty příjemné pocity, které vám to přineslo. Co jste se naučili? Co úžasného jste se o sobě dozvěděli? 

To vše vám pomůže nevzdat to, s chutí se do toho pustit a vydržet až do cíle.

Držím vám palce!

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Diana Laurichova portrét

Krásný den,

jmenuji se Diana a jsem lektorka a koučka. S radostí Ti budu inspirací, oporou a parťačkou na cestě osobního rozvoje a také na lekcích Aero&Fly jógy. Na tvoje otázky Ti ráda odpovím zde.

Potkáme se na Facebooku

Potkáme se na Facebooku

Chceš dostávat pravidelnou dávku inspirace?

Přihlaš se k odběru novinek.

.
Diana píše blog